Úvod - Máchův kraj - Dubnice - DUBNICE
Tip: zvolte region z mapy
Zobrazit celou ČR
|
Zvoleno: Máchův kraj - Dubnice - O městě
|
| Region |
|
| Typ |
|
| Obec |
|
|
|
|
| Písecko, Strakonice a Táborsko, Praha hl.m., Střední Čechy jihovýchod, Jizerské hory a Frýdlantsko, Vysočina, Střední Morava Haná, Střední Čechy západ, Střední Čechy severovýchod Polabí, Moravský kras a Blansko, Krkonoše, Brno a okolí, Břeclav a Pálavské vrchy, Český ráj, Lužické hory a Liberecko, Krušné hory a podkrušnohoří |
|
|
DUBNICE |
 |
|
| Adresa: | Dubnice 240, 471 26 | | Telefon: | +420 487 851 961 | | GPS: | 50°43'28,570"N, 14°48'38,320"E |
| |  Zobrazení na mapě | |
Dubnice leží mezi městy Jablonné v Podještědí a Stráž pod Ralskem, je součástí Libereckého kraje. Nachází se v údolí Dubnického potoka, kterému dominují okolní vrchy Ralsko a Tlustec.
Vznik obce je datován přibližně do 2. poloviny 13. století, první zmínka o Dubnici pochází z roku 1352. Obec ležela na staré obchodní cestě vedoucí z Prahy přes Bělou a Jablonné do Žitavy. Obec původně náležela majitelům strážského panství, které v roce 1504 koupil Bartoloměj Hiršpergár z Königshaimu. Jeho potomci drželi panství až do bitvy na Bílé hoře. Za účast na protihabsburském stavovském povstání bylo panství roku 1622 zkonfiskováno a získal jej Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti přešlo vlastnictví na rod Lichtenštejnů. V roce 1714 se obec stala majetkem Ludvíka Josefa Hartiga, majitele mimoňského panství, za jehož vlády prošla obec největším rozvojem. Hospodářský rozvoj pokračoval i na přelomu 19. a 20. století, až do roku 1948. V roce 1981 byla obec připojena ke Stráži pod Ralskem. Opětovnou samostatnost získala v roce 1990.
K historickým památkám, které se v obci dochovaly, patří kostel Narození Panny Marie z roku 1702, dřevořezba Madony z 15. století a poutní místo u silnice do Janovic a Poustevny. Zachovala se zde také řada roubených chalup s pavlačí. U silnice v Dubnici stojí pomník obětem první a druhé světové války. Obec je turisticky zajímavá zejména díky nedalekým rybníkům – Hamerskému a Horeckému.
|
|
|