VRBNO POD PRADĚDEM

Vrbno pod Pradědem leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ - rozloha 740 km2), v nadmořské výšce 520 – 590 m n. m. na soutoku tří řek Bílé, Střední a Černé Opavy.

Status: město
Celková výměra: 6891 ha
Počet obyvatel: 4417 (k 1.1.2025)
Okres: Bruntál
Obvody, části: Mnichov, Železná, Bílý Potok a Vidly
Střední nadmořská výška: 530 m n. m.
Nejníže položený bod: 510 m n. m. řeka Opava
Nejvýše položený bod: 1491 m n. m. vrchol Praděd
Sousedí s obcemi: Ludvíkov (jižně)
Karlova Studánka (jihozápadně), Karlovice (východně), Široká Niva (jihovýchodně), Světlá Hora (jižně), Malá Morávka (jihozápadně), Andělská Hora (jižně), Holčovice (severovýchodně).
Je členem: mikroregion Vrbensko (Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice a Široká Niva). Obce Mikroregionu Vrbensko jsou členy Euroregionu Praděd, který byl založen pro rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem.
Partnerská města: Glogówek (PL).

HISTORIE

Původní středověká osada byla zřízena patrně na úpatí Zámecké hory pod ochranou hradu Fürstenwalde. První písemná zmínka pochází z roku 1348. V té době zde byla rozvinuta těžba rud. V polovině 15. století si hrad pronajal bohatý rod pánů z Vrbna. Od roku 1607 spravoval panství Hynek Bruntálský z Vrbna, který se rozhodl povýšit Vrbno na svobodné horní město. K tomu došlo 24. června 1611. Slibný rozvoj města byl zastaven po bitvě na Bílé Hoře, kdy se šlechtický rod aktivně zapojil do stavovského povstání. Po jeho potlačení přešlo celé bruntálské panství do vlastnictví Řádu německých rytířů. Úpadek města způsobila třicetiletá válka. Roku 1646 přitáhli k Vrbnu Švédové a začali město drancovat. Požár zničil téměř celé město. Zachovány zůstaly pouze tři domy a kostel. Jeho důsledky postihly celý kraj. Zaniklo kolování a místo toho se rozmáhalo tkalcovství. K výrazné změně hospodářské situace došlo s nástupem kapitalismu. Zastaralá tkalcovská a železářská výroba byla málo produktivní. Roku 1840 byla ve Vrbně založena huť, továrna na kovové zboží a v roce 1855 továrna na výrobu kyseliny sírové. Tato fabrika byla o sedm let později rozšířena o sklárnu. Nejvýznamnější roli v ekonomice města hrála rodina Grohmannů, které patřily textilní továrny i továrna na kovové zboží, stroje a železná kamna. V roce 1880 byla dokončena železniční trať Milotice-Vrbno. První žárovka ve městě se rozsvítila v říjnu 1910, což byl počátek elektrifikace města z místních elektráren. Počátkem 50. let byl ve Vrbně vybudován kombinát na zpracování dřeva. Kromě tradičních průmyslových odvětví se v 60. letech začal rozvíjet plastikářský průmysl. Ve druhé polovině 20. století patřilo Vrbno k nejprůmyslovějším městům naší republiky.

OSOBNOSTI

Moritz Richter - roku 1855 založil továrnu na výrobu kyseliny sírové, kterou jeho syn roku 1860 rozšířil o sklárnu. Kyselina sírová se zde přestala vyrábět roku 1894, kdy se celý závod zaměřil na výrobu skleněných potřeb pro domácnost.
Adolf Richter – rozšířil továrnu svého otce o sklárnu.
Ot. Kloske – autor první tištěné kroniky města Vrbna z roku 1911.
M. A. Rössler – spolumajitel firmy, zakladatel nadace, z jejíž prostředků byl dobudován místní hřbitov.
Josef Hoffmann - jeden z nejvýznamnějších architektů a designérů první poloviny 20.století.
Roku 1864 byla založena Adolfem Grohmanem továrna na dráty, nýty, řetězy a podobné zboží, která byla roku 1867 přeměněna na výrobu kovové galanterie.

DOSTUPNOST

Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.

• Silniční spojení :
státní silnice č. 451 Bruntál – Jeseník a č. 445 Rýmařov – Zlaté Hory.

• Autobusová doprava :
autobusové spoje směr Bruntál, Jeseník, Zlaté Hory, Olomouc, Přerov, Zlín, Brno, Ostrava, Rýmařov.

• Železniční doprava :
konečná stanice na trati z Milotic nad Opavou.

Zdroj informací : Město Vrbno pod Pradědem