Hutisko - fojtství čp. 465 (dříve čp. 15)
Hutisko vzniklo u sklářských hutí okolo roku 1627. Roku 1667 to byla již samostatná osada, kdy tu byl skelmistrem Eliáš Mayer. Hutisko mělo tehdy 24 chalupníků tj. pasekářů. Roku 1790 tu bylo 668 obyvatel v 96 domech. Správu obce vedl od počátku fojt. Na fojtství byl roku 1698 vyzdvižen grunt, který od 17. století patřil sklářskému rodu Mayerů. Prvním fojtem byl Pavel Majer (1698 – 1732), jenž byl též, jak patrno z kupu roku 1718, valašským vojvodou. Po Majerech se vystřídali na fojtství Křenci. Na místním hřbitově jsou náhrobky fojtů z rodu Křenků z 2. pol. 18. stol. Roku 1777 byl fojtem Josef Křenek ze Solance, od roku 1790 přešlo fojtství do rodu Koláčků. Posledním fojtem byl Josef Koláček v čp. 15.
První písemné zprávy o této sklárně máme z roku 1639. Tehdy se připomíná "Eliáš huťař", který od svého otce Jiřího Majera, huťaře, odkoupil za 400 zl. grunt "Staré hutě". Majitelem panství byl toho času Baltazar ze Žerotína, který zde nejspíše německé skláře osadil. V pozemkové knize obce Vigantice se nachází následující zápis: "L.P. 1639 dne 23. března za purkmistra Martina Kreta, Adama Barabáše a fojta Adama Solanského koupil grunt Staré hutě se vším příslušenstvím za 400 zlatých mor Elias huťař od otce svého Jiřího Majera, huťaře, jak ho od starodávna užíval."
Rodina Majerů byla mezi těmito cizími osadníky nejváženější a taky nejbohatší. Roku 1666 zdědil grunt Eliáše Majera jeho syn Eliáš mladší a roku 1698 Pavel Majer, který se stal také hutiským fojtem, valašským vojvodou - dohližitelem nad chovem ovcí a velitelem místní stanice portášů. Soustředil tedy ve svých rukou na tehdejší dobu veliké pravomoci. Sklárny držel ještě v roce 1726. Hutisko se svými německými přistěhovalci bylo baštou nekatolického náboženství na panství, podporovanou manželkami zakladatelů huti. Kunigunda, Baltazarova žena, i její snacha Elenora z Prusinovic pocházely z nekatolických rodin. Eliáš Majer zval na Hutisko nekatolické kněze ještě roku 1650. Stížnosti konsistoře o tři léta později byly majiteli panství oslyšeny, neboť stejné nářky můžeme slyšet od meziříčského děkana ještě roku 1672. Přitom téhož roku vsetínský úředník Samuel Bánocsi povolil Eliášovi Majerovi u Hutiska na panství rožnovském za darovaný kožich a prsten pást dobytek na vsetínském území.
Fojtstvím byl původně grunt, který Pavel Majer roku 1698 koupil, ale téhož roku k němu přikoupil za 60 zl. ještě Heraltky, Horyščánky, Bradáčku, Jurlenku, Leští a Baložky. Hutiské fojtství mělo 300 jiter půdy. Fojtství bylo roku 1732 ohodnoceno na 200 R., r. 1773 za 400 R., a roku 1777 již 1500 R. K příslušenství fojtství patřila také pila. K hutiskému fojtství patřilo posléze na 900 měřic polí, luk, pastvisk a lesů. Obecní Výbor sestával ze 12 členů, z nichž byli 3 radní.
Fojtství - dům č. p. 15 stojí v Hutisku na parc. č. 100. Dřevěná budova s charakteristickým průčelím a pavlačí byla postavená v roce 1785 fojtem Josefem Křenkem.
Od roku 1666 má již obec Hutisko svá gruntovní registra a k roku 1698 jmenuje se v nich purkmistrem Jan Koláček. Nejstarší purkmistr, o němž se knihy zmiňují, byl Eliáš Mayer, poslední byl Jan Tomek. Hutiský fojt byl tzv. polovičním fojtem, tj. odváděl jen 1 jeřábka a jezdíval 2 krát ročně na jižní Moravu, nebo do Rakous pro víno.
Když císař Josef II. r. 1784 cestoval Valašskem, zdržel se prý nějakou dobu na velkém hutiském fojtství, doprovázen rožnovským vojvodou Ondřejem Kramolišem. Koupil prý zde několik ovcí a dal je jako mišaník (podílník) pást na salaš.
Když byly vrchnostenské úřady zrušeny, stal se prvním starostou obce bývalý fojt Josef Koláček a tento úřad zastával až do r. 1867. Po něm byl zvolen jeho syn, též Josef, který se narodil 22. prosince 1842 a zemřel 19. května 1924. Fojtský rod Koláčků vymřel roku 1924, kdy zemřel poslední majitel hutiského fojtství Vojtěch Koláček.
Otisk pečetidla obce Hutiska známe z roku 1830. V kruhovém poli je vyobrazena postava muže držícího šavli a sekeru. Mohlo by jít o sv. Josefa, patrona místního kostela. Pečeť starší nesla nápis „Obec Hutisko”, novější pečeť pak nápis „Představenstvo obce Hutiska”.
Na mapě stabilního katastru z roku 1836 je objekt fojtství označen pod č. 6. Je tu zobrazen komplex čtyř dřevěných budov, který doplňují další tři drobné dřevěné objekty. Fojtstvím je objekt v jihovýchodní části areálu, ke kterému přiléhají na severozápadě hospodářské objekty (chlévy, stodoly), jež vytvářejí vnitřní dvůr nepravidelného půdorysu. Vstup do areálu byl veden od severovýchodu z přilehlé obecní komunikace.
V současnosti slouží objekt bývalého hutiského fojtství zv. „Fojtka“ jako stylová valašská hospoda a vinárna. Dnes jsou majiteli čp. 465 manželé Ladislav a Liběna Petřekovi.
Přehled fojtů:
1639 - 1666 – Eliáš Majer, skelmistr a fojt
1666 – 1698 - Eliáš Majer ml.
1698 - 1732 – Pavel Majer, fojt (purkmistrem 1698 Jan Koláček)
1732 – 1777 - Majerové
1777 – 1790 - Josef Křenek
1798 – Martin Koláček
1790 – 1848 – rod Koláčků
Do 1848 – Josef Koláček (poslední fojt)
Do 1867 – Josef Koláček (první starosta)
|