Úvod - Ostravsko, Opavsko a poodří - Orlová - ORLOVÁ
Tip: zvolte region z mapy
Zobrazit celou ČR
|
Zvoleno: Ostravsko, Opavsko a poodří - Orlová - Památná místa a zajímavosti
|
| Region |
|
| Typ |
|
| Obec |
|
|
|
|
| Šumava, Pardubicko, Chrudimsko a Hlinecko, Orlické hory a podhůří, Vysočina, Střední Čechy jihovýchod, Zlínsko a Hostýnské vrchy, Máchův kraj, Kladské pomezí, Praha hl.m., Brno a okolí, Lužické hory a Liberecko, Jižní Čechy, České Švýcarsko a Šluknovsko, Beskydy, Hrubý a Nízký Jeseník |
|
|
ORLOVÁ |
 |
|
První písemná zmínka o existenci Orlové pochází z rok 1223 v souvislosti s listinou vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila řádu Benediktýnů sídlících v klášteře v Týnci u Krakova.
Jméno Orlová se poprvé uvádí v roce 1227. Benediktýny vybudovaný orlovský klášter (1291) se stal sídlem opatství, které hospodářsky silně ovlivňovalo region přibližně 160 km2 v okolí Orlové až do roku 1560. Po sekularizaci klášterního majetku tento připadl rodu Cikánů ze Slupka (do r. 1619), poté Bludovským z Bludova (1619-1838) a po vymření tohoto rodu získal orlovský velkostatek rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bloudovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek, jež bohužel v 70. letech tohoto století byl vlivem poddolování asanován. Zámek sloužil od roku 1902 i jako městská nemocnice.
V období středověku byla Orlová zemědělskou obcí. Svůj význam tu měla i řemeslná výroba, zvláště plátenictví. Zásadní změnu do života Orlové přinesl počátek dolování v 19. století. Dochází k významnému nárůstu populace a mění se i zástavba obce. Vedle vznikajících těžních provozů vyrůstají i typické havířské kolonie. Průmyslový rozvoj s sebou přinesl i společenský a kulturní rozmach. Orlová se stává na počátku 20. století centrem českého a polského školství, sídlem mnoha kulturních i sportovních spolků, muzejnictví a tvoří obchodní páteř celé těšínské oblasti. Po první světové válce v roce 1922 získává městská práva a v období první republiky vystupuje jako významné hospodářské a společenské sídlo Fryštátského okresu.
Bezprostředně po 2. světové válce v roce 1946 bylo již tradiční spojení Orlové a Lazů doplněno o přijetí obce Poruba a později ještě v roce 1960 o Horní Lutyni. Stále rozšiřující se těžba uhlí se začíná velmi negativně projevovat důlními škodami na domech a architektuře, zvláště v částech Orlová a Lazy. Na základě těchto škod je dokonce zvažována úplná likvidace Orlové a přestěhování jejích občanů do okolních měst a obcí. Tento záměr byl po připojení obce Horní Lutyně změněn v myšlenku vybudování velkého sídliště na území této obce, které by nabídlo nový domov Orlovanům z poddolovaných částí města a zároveň také novým občanům, kteří do Orlové přicházeli za prací na základě důlních náborových akcí. Výstavba sídliště byla zahájena v roce 1963.
Z historického jádra města zůstal zachován mohutný dvouvěžový kostel Narození Panny Marie v novogotickém stylu z roku 1905, jež nahradil původní stavbu z roku 1466 a budova radnice na náměstí v Orlové-Městě z roku 1928 s hezkou obřadní síní pro sváteční občanské události. Na náměstí najdete malou výstavní síň Muzea Těšínska. Hezké místo k odpočinku nabízí zrekonstruovaný zámecký park v blízkosti náměstí.
ZDROJ INFORMACÍ: http://www.mesto-orlova.cz/
|
|
Města a obce 3,1 km DOLNÍ LUTYNĚ 3,7 km DĚTMAROVICE 4,1 km DOUBRAVA 6,1 km BOHUMÍN 8,5 km KARVINÁ 9,0 km HORNÍ SUCHÁ 10,2 km HAVÍŘOV 10,2 km OSTRAVA 10,3 km ŠENOV 11,7 km ALBRECHTICE 12,7 km ŠILHEŘOVICE 13,5 km VÁCLAVOVICE 13,5 km HORNÍ BLUDOVICE 14,0 km TĚRLICKO 14,0 km VRATIMOV 14,6 km KAŇOVICE 14,9 km ŽERMANICE
|
| | | | | | | | | |
|