NÁDRAŽÍ VE FRÝDKU

Negarantovaná informace
Místo:Frýdek-Místek, Nádražní ulice
GPS:49°40'40,130"N, 18°21'14,773"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)
Zobrazení na mapě

2. ledna 1869 udělil císař František Josef I. koncesní listinu na stavbu a provoz železnice z Ostravy do Frýdlantu Aloisi Scholzovi, Ignazi Wondraczkovi, Antonu Honvérymu a Maxmiliánu Steinerovi, kteří na jejím základě založili akciovou společnost s názvem K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice). Stavba dráhy podle uvedené kon. cese předpokládala vedení trati údolím řeky Ostravice, která tehdy tvořila zemskou hranici mezi Moravou a rakouským Slezskem. Z tohoto důvodu byly pro veřejnoprávní projednání trasy dráhy ustanoveny dvě tzv. politické pochozí komise, první zřídilo moravské místodržitelství v Brně, druhou slezská zemská vláda v Opavě. Členy moravské komise byli zástupci okresního hejtmanství Místek a obecních zastupitelství měst Moravská Ostrava a Místek a zainteresovaných obcí, jednání slezské komise se kromě zástupců slezských obcí zúčastnili i zástupci Těšínské komory. Spory se týkaly hlavně problému, jestli má dráha vést po moravském nebo slezském břehu řeky Ostravice, každá strana prosazovala své ekonomické zájmy. Jelikož zvítězila varianta slezská, rozhodli se proti tomu zástupci Místku, Koloredova a Sviadnova protestovat. V dopise, který zaslali ministru obchodu do Vídně, např. uváděli, že v případě moravské trasy odpadnou některé stavební akce a tím se sníží celkové náklady a vyhne se nebezpečí podemílání náspu dráhy při zvýšeném stavu vody v řečišti Ostravice. Zároveň navrhli zřízení nádraží u státní (císařské) silnice v Koloredově a vytvoření nového spojení k tomuto nádraží na své i náklady. Tomuto snažení, v jehož pozadí jistě stála i vzájemná rivalita Místku a Frýdku, nebylo vyhověno, ale jako jistý ústupek místecké straně může sloužit pojmenování nové železniční stanice, která od té doby nesla název Frýdek-Místek.

Provoz na nové trati byl zahájen 1. ledna 1871 a umožnil lepší a rychlejší spojení nejen s nejbližším okolím, ale prostřednictvím Severní dráhy císaře Ferdinanda, na kterou byla v Přívoze napojena, i s dalšími místy vznikající železniční sítě celé habsburské monarchie.

Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.