Roku 1622 poznamenal Mikulov a jeho okolí mor, tehdejší metla společnosti. K jeho odvrácení fundoval kardinál Ditrichštejn na tzv. Tanzbergu nad Mikulovem zvon a kapli sv. Šebestiána, ochránce před morem. Dne 2. července 1623 byl vysvěcen základní kámen. Dále byla z nařízení kardinála vystavěna cesta na vrchol a kolem cesty v letech 1626-30 zřízeno 16 pašijových zastavení. V roce 1631 byla vybudována samostatná zvonice. Místo se stalo cílem proslulých podzimních jihomoravských poutí.
Původní stavby na Svatém kopečku byly mnohokrát přestavěny, neboť trpěly nepříznivými povětrnostními vlivy a opakovaně byly zasaženy bleskem, následkem čehož několikráte vyhořely. Po zhoubném požáru v roce 1663, kdy vyhořela původní kaple sv. Šebestiána, byl dle pokynů kníže Ferdinanda z Ditrichštejna roku 1672 vystavěn a v roce 1679 vysvěcen větší kostel, který se zachoval dodnes.