Podrobné vyhledávání ve všech kategoriích  

Výhodné balíčky

Náhodný tip


Novinky InfoČesko



Počasí v ČR

meteopress.cz meteopress.cz

Úvod - Historické zajímavosti - Beskydy - Hrady, zámky a zříceniny - Frýdek-Místek - ZÁMEK FRÝDEK


Upravit informace | Vložit novinku | Vložit akci | Tisknout

ZÁMEK FRÝDEK

Negarantovaná informace
Adresa:Hluboká 66, 738 01 Frýdek-Místek
Telefon:+420 558 630 051-3
Fax:+420 558 630 452
Email:info(zavináč)muzeumbeskyd(tečka)com
WWW:http://www.muzeumbeskyd.com
GPS:49°41'8,260"N, 18°20'47,310"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)
Zobrazení na mapě

Fotografie (5)[Zobrazit náhledy]

Zámek stojí na kopci v části Frýdek města Frýdek-Místek. Na zámku sídlí Muzeum Beskyd.

HISTORIE ZÁMKU

Zámek Frýdek či spíše původně hrad, je nejstarší dochovanou frýdeckou památkou. Na vysokém ostrohu nad řekou Ostravicí nechal po roce 1327 těšínský vévoda Kazimír I. z rodu Piastovců postavit gotický zeměpanský hrad, jehož úkolem bylo střežit hranici mezi Moravou a Slezskem.

V roce 1434 v důsledku husitských válek byla těšínská knížata kvůli dluhům donucena dát hrad do zástavy. Vystřídalo se zde několik zástavních držitelů. Nejznámějším z nich byl jeden z nejvýznamnějších českých a moravských šlechticů té doby Jan z Pernštejna, který získal frýdecké panství do zástavy v roce 1545.

Jan z Pernštejna započal renesanční přestavbu zámku. Přestavba byla nutná hlavně z reprezentačních důvodů, Pernštejnové na Frýdku nesídlili, ale Frýdek musel sloužit jako reprezentativní sídlo při jejich cestách a častých návštěvách.

Dalšími významnými majiteli se stali bratři Matyáš a Jiří z Lohova, kteří frýdecké panství koupili v roce 1573. Přestože jsou jako vlastníci panství uváděni oba bratři, jako majitel vystupuje po celou dobu Jiří z Lohova. Jiří byl současně vrchním hejtmanem vratislavského biskupa a na frýdeckém panství údajně také nepobýval. Po smrti své první manželky začal zvažovat prodej panství. Z tohoto důvodu nechal v roce 1580 sepsat urbář frýdeckého panství.

V roce 1581 prodal Jiří z Lohova panství olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému. Ten si frýdecké panství příliš dlouho neponechal a v roce 1584 jej prodal Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. Tento moravský rod vlastnil frýdecký zámek až do roku 1636. Nejvyšší krajský soudce opavského knížectví Bartoloměj Bruntálský z Vrbna držel frýdecké panství v letech 1584-1604 a od roku 1606 až do své násilné smrti v roce 1620 jeho synovec Jan Bruntálský.

Po jeho smrti spravovala panství vdova po Janovi Alžběta Sedlnická z Choltic až do roku 1636. Bruntálští z Vrbna dokončili přestavbu gotického hradu na renesanční zámek. Na zámku přímo sídlili, a proto měli největší zájem na jeho modernizaci.

Ani Frýdku se však nevyhnuly válečné události třicetileté války. V roce 1626 dorazila k Frýdku vojska protihabsburské koalice, která se dožadovala vstupu do města. Měšťané tyto požadavky odmítli, následně došlo k bojům, během nichž byly i ztráty na životech a Frýdek byl vojáky následně vydrancován. Drancování se nevyhnulo ani zámku či panskému dvoru.

Bruntálští z Vrbna se sice snažili o hospodářské povznesení panství (zakládání nových vsí, valašská kolonizace v horských částech dominia), ale válečné události a epidemie způsobily stagnaci panství. Vzrůstající náklady a dluhy nakonec donutily Bruntálské z Vrbna k prodeji panství.

V roce 1636 ho od nich odkoupil hrabě Jiří III. z Oppersdorfu, člen původně vladyckého rodu pocházejícího z niského knížectví v Dolním Slezsku. Po převzetí panství potvrdil hrabě dosavadní práva, privilegia a zvyklosti města, dal sepsat urbář. Hrabě byl mužem své doby, nebál se podnikání, nechal na svém panství založit nový hamr (s tím souvisel vznik nové vsi – dnešní Staré Hamry), ve Frýdku nechal vybudovat panskou cihelnu. Jeho aktivity se však nesetkaly s přízní frýdeckých měšťanů, otevřený konflikt v roce 1641 řešil dokonce samotný císař. Problémové byly opatření Jiřího týkající se vaření piva, měření sladu, vybírání cla, ochrana sirotků a vdov. Začal také s další fází přestaveb frýdeckého zámku, aby vyhovoval potřebám nové doby. K jeho nejvýznamnější stavebním raně barokním počinům na frýdeckém zámku patřila výstavba zámecké kaple sv. Barbory. Stavební úpravy před zámkem začaly se stavbou nových budov, které vytvořily základ dnešního rozsáhlého předzámčí. Zámek tak získal celou řadu nových pokojů, salónů, reprezentačních sálů, byt pro hejtmana panství, v přízemí východního křídla místnosti pro kanceláře aj. Památkou na tyto přestavby jsou dva erby jeho a jeho druhé ženy Estery Barbory z Meggau (jeden je nad průjezdní branou do zámku při vstupu z náměstí a druhý doplňuje zdivo západního křídla – viditelný z druhého nádvoří). Je mu připisováno také vystavění glorietu – vyhlídkového pavilónu, ze kterého se můžeme dodnes kochat pohledem na nedaleké Beskydy (poprvé zmíněn v urbáři z roku 1664).

Po otcově smrti obdržel frýdecké a ratibořské panství mladší syn Matyáš Rudolf, nejstarší syn František Eusebius (*1623 – †1691) získal panství Horní Hlohov. Poručníkem nezletilého Matyáše byl podle Jiřího vůle Jan Bernard Pražma z Bílkova (v roce 1655 získal za své služby císaři dědičný hraběcí titul).

Po Matyášově smrti zdědil frýdecké panství jeho bratr hrabě František Eusebius. Hrabě potvrzoval poddaným z vesnic frýdeckého panství stará privilegia na volné grunty a měšťanům cechovní artikule. Na práci svého otce navázal mimo jiné i ve stavebních aktivitách. Do nich zasáhl výraznou měrou požár města a zámku, který vypukl 12. dubna 1688 ve Frýdku a „obrátil jej v popel.“ František Eusebius nezahálel a po ničivém požáru se pustil do oprav a úprav zámku ve stylu vrcholného baroka. Nechal vystavět dnešní hlavní věž zámku. Byl rozšířen Rytířský sál, jehož strop byl o metr zvýšen. Byl přestavěn v duchu barokní symetrie a opatřen pískovcovým krbem, který byl ozdoben erbem Františka Eusebia a jeho druhé ženy Anny Zuzany Beesové, krb je datován rokem 1692, byl tedy dokončen až po smrti hraběte. Jde o největší sálový prostor v zámku. Bylo dostavěno křídlo zámku navazující na hlavní bránu. Obnoven byl také interiér v kapli, ta byla znovu vysvěcena až v roce 1719. Pro kapli nechal pořídit nový hlavní oltář s obrazem sv. Barbory od neznámého malíře. Tento barokní oltář je ukázkovou řezbářskou prací, na bocích zdoben erby Františka Eusebia a jeho druhé ženy Anny Zuzany Beesové. Pravděpodobně byly ve stejné době zhotoveny dva boční oltáře, jeden byl zasvěcen sv. Floriánovi a druhý sv. Rodině. Ještě před požárem v roce 1687 pořídil pro kapli také ostatky sv. Severiny Aronské, panny a mučednice.

Hrabě František Eusebius odkázal frýdecké panství své ženě Anně Zuzaně, která jej přežila o osm let, po její smrti se v roce 1699 dědičkou Frýdku stala její dcera Marie Ludovika z Oppersdorfu, provdána za hraběte Karla Štěpána Pražmu z Bílkova. V roce 1708 se panství ujal jejich syn hrabě František Vilém Pražma (*1677 - †1731). Byl velkým obdivovatelem umění, hlavně sochařství (např. sochař Matyáš Weissmann – socha Jana Nepomuckého na náměstí před zámkem). Po jeho smrti v roce 1731 vedla správu panství až do roku 1746 vdova Karolina Františka Teresie, rozená z Almesloe (*1706 – †1770). V roce 1746 převzal panství jejich syn Jan Nepomuk hrabě Pražma (*1726) až do roku 1797. Toto období je považováno za období kulturního a společenského rozmachu panství a obdobím vystavění mariánského poutního kostela.

Pražmové se zasloužili i o mnohé úpravy zámku, za hraběnky Karoliny Františky bylo pořízeno nové hlavní schodiště do prvního patra (upomínkou je datace 1733 nad portálkem v průjezdu), v předzámčí došlo k překlenutí řady plochostropých prostor a byla zde vestavěna arkádová chodba.

Hrabě František Vilém navázal na matčinu práci a pokračoval v úpravách zámku. Jemu je přičítáno obnovení sanktusové věže zámecké kaple a její opatření zvonem, který je zasvěcen sv. Barboře, patronce kaple, a sv. Františkovi Xaverskému, jeho patronovi.

V roce 1797 prodal Jan Nepomuk hrabě Pražma frýdecké panství dceři císařovny Marie Terezie arcivévodkyni rakouské a vévodkyni těšínské Marii Kristýně Habsburské a jejímu manželovi těšínskému vévodovi a německému princi Albertu Sasko-Těšínskému. Manželství zůstalo bezdětné, proto adoptovali osiřelého synovce Karla Ludvíka, syna císaře Leopolda II, bratra Marie Kristýny. V roce 1822 pak rakouský arcivévoda a těšínský kníže Karel Ludvík zdědil panství svého strýce, mj. také Frýdek. Po smrti Karla Ludvíka získal panství jeho nejstarší syn arcivévoda rakouský a těšínský kníže Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský.

Posledním majitelem frýdeckého panství a zároveň posledním držitelem těšínského knížectví se v roce 1895 stal arcivévoda rakouský Fridrich Rakousko-Těšínský. Ten, přestože ve Frýdku nikdy trvale nesídlil, je v povědomí zdejších lidí navždy spojen s postavou markýze Géra, nepřítele a utlačovatele zdejšího lidu ze Slezských písní Petra Bezruče.

V období, kdy Frýdek vlastnili Habsburkové, přestal být zámek znovu rezidencí, kde sídlili jeho majitelé, nacházela se zde pouze správa panství. Zámku byla stále věnována pozornost, neboť sloužil jako reprezentativní sídlo a musel být připraven na případnou návštěvu knížete. Na dnešní podobě zámku se nejvíce odrazila novodobá přestavba z přelomu 19. a 20. století, na které se nejvíce podíleli poslední dva vlastníci zámku. Během stavebních úprav došlo ke snížení střech západního, severního a jižního křídla zámku a úprava arkýře a věže v předzámčí. Zámek byl modernizován i po stránce technické, došlo k jeho elektrifikaci a k postavení několika žumpových toalet. Opomíjeno nebylo ani vybavení interiérů.

Po vzniku československého státu v roce 1918 byl frýdecký zámek zestátněn a nějakou dobu byl v tzv. nucené správě. V roce 1923 sem bylo přemístěno ředitelství státních lesů a statků, v některých částech zámku byly zřízeny dokonce byty, sociální zařízení a kanceláře. V roce 1924 byla v Rytířském sále zámku pořádána první výstava Zemědělského muzea. Od roku 1960 je zámek již trvale sídlem muzea, od roku 1990 nese název Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.

STÁLÁ EXPOZICE

Podrobnosti expozice Muzeum Beskyd.
Prohlídková trasa po frýdeckém zámku. Nabízí Rytířský sál, s erbovními obrazy slezské šlechty, zámecké interiéry instalované v reprezentačních prostorách, vyhlídkovou věž – gloriet, kapli sv. Barbory a další zámecké zajímavosti.

OTEVÍRACÍ DOBA, VSTUPNÉ, SLUŽBY

Více viz Muzeum Beskyd

Zdroj informací: Bc. Dominika Grygarová, Muzeum Beskyd


V okolí 10 km najdete


7,1 km
PENZION BAŠKA VODA CZBeskydy / Baška
Kapacita bez přistýlek: 10, v ceně od 1100 Kč (osoba/noc)
Města a obce
549 m FRÝDEK-MÍSTEK
1,5 km SVIADNOV
2,3 km STARÉ MĚSTO
3,8 km ŽABEŇ
3,9 km SEDLIŠTĚ VE SLEZSKU
4,8 km BAŠKA
5,0 km DOBRÁ
5,2 km STAŘÍČ
[Další... (25)]
Stravování a zábava
134 m DOBRÁ ČAJOVNA VE FRÝDKU-MÍSTKU
336 m KAVÁRNA RADHOŠŤ VE FRÝDKU-MÍSTKU
373 m RESTAURACE JINÝ SVĚT VE FRÝDKU-MÍSTKU
502 m McDONALD'S FRÝDEK-MÍSTEK
532 m HUDEBNÍ HOSPŮDKA U ARNOŠTA
724 m RESTAURACE CARBON V MÍSTKU
821 m KRČMA STŘEDOVĚK - FRÝDEK-MÍSTEK
867 m KLUB STOLÁRNA VE FRÝDKU-MÍSTKU
[Další... (20)]
Historické zajímavosti
110 m ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ VE FRÝDKU
118 m HLUBOKÁ ULICE FRÝDEK
180 m FARNÍ KOSTEL SV. JANA KŘTITELE VE FRÝDKU
184 m MĚSTSKÉ HRADBY FRÝDEK
202 m BÝVALÝ HERZSCHLÁGERŮV ŠPITÁL S KAPLÍ PANNY MARIE BOLESTNÉ VE FRÝDKU
442 m POUTNÍ CHRÁM NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE VE FRÝDKU
511 m KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU
768 m KOSTEL ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ VE FRÝDKU
[Další... (99)]
Přírodní zajímavosti
3,5 km PP KAMENEC V BESKYDECH
4,6 km STUDÁNKA U DOMU ČP. 35 V SEDLIŠTÍCH
5,6 km STUDÁNKA U DOMU ČP. 69 V SEDLIŠTÍCH
6,2 km STUDÁNKA RYNINKA V SEDLIŠTÍCH
6,6 km NPP SKALICKÁ MORÁVKA
7,6 km PAMÁTNÝ STROM NA LUČINĚ
7,9 km BRUŠPERSKÁ PŘEHRADA
8,0 km PAMÁTNÝ STROM V PRŽNĚ
8,0 km MALÝ A VELKÝ PAHOREK V JANOVICÍCH
8,4 km PAMÁTNÝ KÁMEN V JANOVICÍCH
9,0 km MOŘSKÉ OKO V HORNÍCH DOMASLAVICÍCH
9,0 km PR PALKOVICKÉ HŮRKY
9,1 km PP ŽERMANICKÝ LOM V ŽERMANICÍCH
Technické zajímavosti
4,3 km ZBYTKY HRÁZÍ RYBNÍKU VE STAVECH V SEDLIŠTÍCH
4,8 km DŮL PASKOV VE STAŘÍČI - CVIČNÁ ŠTOLA
5,0 km ROZHLEDNA NA KOPCI OKROUHLÁ VE STAŘÍČI
6,4 km PIVOVAR RADEGAST NOŠOVICE
6,7 km ROZHLEDNA PANORAMA U CHLEBOVIC
8,5 km VODOJEM V KRMELÍNĚ
8,5 km VĚTRNÝ MLÝN V BRUŠPERKU
Kultura
21 m MUZEUM BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK
154 m ZELENÝ DŮM VE FRÝDKU-MÍSTKU
157 m LANGŮV DŮM VE FRÝDKU-MÍSTKU
180 m GALERIE SVATOJÁNSKÁ VĚŽ FRÝDEK-MÍSTEK
670 m KULTURNÍ DŮM VÁLCOVEN PLECHU VE FRÝDKU-MÍSTKU
961 m NOVÁ SCÉNA VLAST V MÍSTKU
1,1 km DIVADLO ČTYŘLÍSTEK VE FRÝDKU-MÍSTKU
1,2 km NÁRODNÍ DŮM VE FRÝDKU MÍSTKU
[Další... (40)]
Turistika
2,2 km NAUČNÁ STEZKA FRÝDECKÝ LES
3,3 km BEZRUČOVA VYHLÍDKA V SEDLIŠTÍCH
5,0 km CYKLOTURISTIKA V DOBRÉ
5,2 km NS OKOLÍ MORÁVKY VE SKALICI
6,3 km NS PRAŠIVÁ Z NOŠOVIC
7,3 km METYLOVICKÁ HŮRKA - ČUPEK
8,1 km TURISTICKÁ TRASA METYLOVICE - ONDŘEJNÍK
8,6 km NS PRAŠIVÁ Z HORNÍCH DOMASLAVIC
[Další... (4)]
Sport
413 m HALA POLÁRKA FRÝDEK-MÍSTEK
450 m KRYTÝ BAZÉN SŠED FRÝDEK-MÍSTEK
872 m KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AREÁL SOKOLÍK V MÍSTKU
878 m MAJA - STUDIO MODERNÍ ŽENY VE FRÝDKU-MÍSTKU
1,2 km PLAVECKÝ BAZÉN NA 11 ZŠ VE FRÝDKU-MÍSTKU
1,6 km TJ SVIADNOV
2,2 km TJ SOKOL VE STARÉM MĚSTĚ
2,2 km MOTOKÁRY VE FRÝDKU-MÍSTKU
[Další... (50)]
Obchod a služby
82 m TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM FRÝDEK-MÍSTEK - PROVOZOVNA FRÝDEK
587 m REGENERAČNÍ CENTRUM ZDRAVÍČKO VE FRÝDKU-MÍSTKU
842 m AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ FRÝDEK-MÍSTEK
1,0 km ŽELEZNIČNÍ STANICE FRÝDEK-MÍSTEK
1,2 km HYGIE DRUŽSTVO KADEŘNÍKŮ FRÝDEK-MÍSTEK, pobočka nám. Svobody
1,2 km TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM FRÝDEK-MÍSTEK - PROVOZOVNA MÍSTEK
1,3 km PŮJČOVNA LYŽÍ A VYBAVENÍ PRO ZIMNÍ SPORTY V MÍSTKU
1,9 km CYKLO SERVIS OLDŘICH VELIČKA VE STARÉM MĚSTĚ
[Další... (10)]
  Další možnosti regionu ... Uvedené vzdálenosti jsou měřeny vzdušnou čarou.



Komentáře k článku
proc v kolonce historicke zajimavosti nejsou uvedeny kostely v Mistku
08.01.2022, evzen (188.175.21.63)
proc v kolonce historicke zajimavosti nejsou uvedeny kostely v Mistku
08.01.2022, evzen (188.175.21.63)
Ahoj máte to moc hezky napsany.Uplne vsechno a proto kdybych byla nejakej inspektor tak vam dam zlatou!!! :D
13.07.2013, Brunetka (89.176.127.135)
dobry den meli bychom zajem na vasem zamku usporadat svatbu .termin a dalsi veci se muzeme dozvedet a poradit kde na matrice dekuju za pomoc.Musialova
26.11.2010, Petra (193.179.131.213)
Tak bohužel já mám vyloženě negativní zážitek neb do zámku jsem se nikdy nedostala. Poprvé jsem tam jela když tam byla výstava modelů roubenek a do konce zavírací doby bylo přesně půl hodiny a pani v pokladně mi stroze oznámila že to už tam nepouští že si mám přijet zítra, na mou prosbu že jsem z Brna a v 16 hodin určitě odejdu mě začala slovně napadat jak si to představuji že taky chce jít domů tak jsem odešla. podruhé jsme tam jeli v sobotu dopoledne jaké bylo naše překvapení když jsme zjistili že otvírají ve 13 hodin no a naposled jsme tam jeli o prázdninách a přijeli jsme o půl čtvrté, právě odcházela skupina 4lidí na prohlídku a pani v pokladně nám odmítla prodat lístky že dnes už další prohlídka nebude že výprava už odešla třebaže stála na nádvoří, prostě naprostý nezájem o zákazníky. Možná by stálo za úvahu změna provozní doby aspoň o prázdninách.
08.10.2008, Alena (83.240.50.136)

Starší komentáře >>>
Přidejte vlastní komentář k tomuto článku
Vážení návštěvníci, komentáře k místu smí vkládat každý a bez přihlášení. Smyslem komentářů je předání dojmu či tipů ostatním. Nejedná se o chatovou místnost. Prosíme všechny přispívající o slušnost a věcnost. Vyhrazujeme si právo smazat příspěvky nesouvisející s tématem a příspěvky nesmyslné. Taktéž si vyhrazujeme právo rušit příspěvky porušující zákony ČR, vulgární, spamující, urážející, pomlouvající, nerespektující soukromí ostatních, příspěvky nezákonné, propagující jakoukoliv nesnášenlivost, diskriminaci či skrytou reklamu. Odesláním komentáře dáváte souhlas k uveřejnění Vaší IP adresy na serveru InfoCesko.cz. Vaše jméno či nick nesmí zneužít jméno známé osoby.
Redakce neodpovídá za obsah diskusních příspěvků.
Text komentáře:
Jméno:   Email (nepovinné):
CAPTCHA imageZadejte výsledek:




TOPlist
O projektu | Kontakty | Napište nám | Zákaznická zóna | Ceník reklamy | Ochrana osobních údajů | Cookies | Partneři | Ikona pro zpětný odkaz