Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v Praze a výraznou dominantou Hradčanského náměstí. Pro hraběte Jana ml. z Lobkovic postavil toto sídlo architekt Agostino de Galli v letech 1545 – 1567, kdy docházelo k obnově Pražského hradu po velkém požáru.
Palác, rozvržený do tří křídel obklopujících arkádový dvůr, je v mnohém ovlivněn italskými renesančními vzory. V jeho držení se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudol II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové, po nichž zůstal paláci jeho současný název. Stavba si z velké části uchovala původní renesanční podobu, a to nejen zvenčí, ale i zevnitř. Začátkem 18. století provedl barokní úpravy paláce Marcantonio Canevalle a později dle návrhu Antonia Erharda Martinelliho také Thomas Haffenecker. Na konci 18. a v první polovině 19. století proběhly klasicistní úpravy paláce a v 19. a 20. století dvě rozsáhlé obnovy sgrafitové výzdoby jeho fasády. Od roku 1910 sloužila budova výstavním účelům.
Palác je ve správě Národní Galerie.