TERÉNNÍ NÁZNAKY BÝVALÉ TVRZE V BAŠCE

Negarantovaná informace

Terénní náznaky předpokládaného drobného středověkého opevnění v Bašce, se nachází v jihozápadní části obce na mírném návrší nad bezejmenným potokem, přítok Bystrého potoka, 100 m na sever od vodní nádrže.

Vlastní jádro tvrziště mírně vystupuje z rovné hrany říční terasy řeky Ostravice, která však dnes je od tvrziště vzdálena asi 870 metrů, a tvoří zaoblené ohbí, které na severovýchodě a východě přechází v pole. Na severu k jádru těsně přiléhá zahrada s rodinným domem, které jsou ve svahu říční terasy. Od jihovýchodu se táhne podél jižní a západní strany, pod tvrzištěm, obecní asfaltová komunikace pokračující dále na sever do obce. Bezejmenný potok se táhne podél johozápadní strany tvrziště. Celek tvrziště nejlépe vyniká při pohledu od SZ, Z, JZ a J, kde vyniká jeho převýšení od okolního terénu a výstup hmoty jádra z říční terasy.

O opevněné lokalitě na katastru obce Bašky nebylo do nedávna nic známo. O tvrzi v Bašce se nezmiňují žádné nám známé písemné prameny. Teprve v roce 2004 se členům České archeologické společnosti – pobočky pro severní Moravu a Slezsko podařilo při jarní prospekci v okolí řeky Ostravice objevit lokalitu silně připomínající středověké tvrziště.

Povrchovým sběrem se podařilo na svazích lokality nalézt několik zlomků středověké keramiky spadající do 14. – 16. století. Převážná část keramických zlomků pochází z výdutí nádob a jejich povrch nenese žádný dekor. Jeden zlomek pochází z ouška nádoby a jeden z náběhu na dno. Bližší informace o této lokalitě by mohl přinést archeologický průzkum, který by jednal potvrdil existenci tvrze, tak její přesnější datování.

Starostka obce p. Sýkorová však s touto teorii o středověkém sídle nesouhlasí. V nedávné době prý tento prostor sloužil pro pořádání vesnických slavností a proto byl povrch návrší srovnán. Tím mohlo dojít k likvidaci případných stavebních i archeologických stop. Pokud jde o příkop, ten byl prý vyhlouben pro těžbu hlíny, za účelem výroby cihel. Část materiálu se používala pro srovnání polí a za tímto účelem byl taktéž vyhlouben rybník. Bohužel svá tvrzení nemá doložené.

Pro podporu teorie, že místo je opravdu lokalitou středověké tvrze nahrává fakt, že pozemek vždy v minulosti patřil fojtovské rodině Pavelků z čp. 1. Drobná sídla tohoto charakteru povětšinou úzce souvisela s fojtstvím či přilehlým hospodářským dvorem. Existenci centrálního plata tvrziště potvrzuje před polovinou 19. století však již i mapa stabilního katastru z roku 1836, která zobrazuje centrální část obklopenou lesem, což podporuje existenci tvrziště. Katastrální mapy vycházely z určité historické skutečnosti. Na definitivní rozřešení si tedy budeme muset ještě počkat.

Zdroj a více informací i s fotografiemi a nákresy najdete na www.hrady.cz.
Autorem textu Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kolektiv)