Ještěd se stal národní kulturní památkou

Vláda včera zařadila Ještěd mezi nejvýznamnější české památky, zvýšila se tím naděje na zápis do UNESCO.

Dominanta Libereckého kraje, horský hotel a vysílač na Ještědu, je od včerejška národní kulturní památkou.

O zařazení včera rozhodla vláda. „Stavba patří k nejlepším ukázkám moderní architektury 2. poloviny 20. století,“ vysvětlil Robert Vašíček z tiskového odboru ministerstva kultury, které zápis navrhovalo.

Jedinečná stavba na vrcholu 1012 metrů vysokého Ještědu má tak podstatně větší šanci proniknout na seznam památek UNESCO. „Je to jeden z předpokladů,“ řekl Michal Beneš z ministerstva kultury.

Žádost o prohlášení národní kulturní památkou podával Liberecký kraj s podporou liberecké radnice. „Je to ojedinělá stavba, která byla dlouho neprávem opomíjena,“ řekla náměstkyně primátora Dagmar Helšusová. Město s krajem se snaží Ještěd v posledních letech čím dál více zviditelnit a pořádají na vrcholu ročně několik akcí.

„Ještěd se stal kultovní stavbou v libereckém regionu,“ řekl v rozhovoru pro iDNES historik architektury Zdeněk Lukeš. „Tvar stavby, její kultivovaný technicismus detailu, navozují poetické asociace se světem sci-fi, současně však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá tato kulturní památka jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby,“ vysvětluje ministerstvo kultury zápis vysílače.

Vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu přitom na Ještědu vůbec nemusel stát. Architektonická soutěž počítala s tím, že na špici Ještědu mají vyrůst dvě stavby: vysílač a hotel. Návrh Karla Hubáčka přesto zvítězil a získal postupně řadu ocenění: od Perretovy ceny od Mezinárodní unie architektů až po titul Stavba století. Teď má velké šance proniknout i na seznam památek UNESCO.

Prohlášení národní kulturní památkou je prestižní záležitostí, určenou pouze pro nejcennější české památky. O tom svědčí i fakt, že naposledy byl seznam rozšířen před třemi lety. V kraji je Ještěd osmou takovou památkou.

Na seznamu jsou zdejší hrady a zámky Trosky, Lemberk, Sychrov, Zákupy, Frýdlant, Bezděz a Hrubý Rohozec.

Prohlášení národní kulturní památkou by mohlo usnadnit i získání dotací na opravu celé stavby. Její technický stav je na řadě míst velmi špatný, objekt za více než třicet let neprošel žádnou zásadní opravou. České radiokomunikace, které ho vlastní, od roku 2000 investovaly do oprav dvacet milionů korun.

Další cíl Ještědu: seznam UNESCO

Unikátní stavba se včera stala národní kulturní památkou, šance na UNESCO tím stoupla

Ještěd je o další krok blíže k zápisu na seznam chráněných památek světové organizace UNESCO. Šance na proniknutí symbolu kraje na prestižní světovou listinu se podstatně zvýšily díky tomu, že včera vláda prohlásila Ještěd národní kulturní památkou.

„Prohlášení národní kulturní památkou je jeden z předpokladů, abychom mohli podat návrh na zápis,“ řekl Michal Beneš, který se naministerstvu kultury zabývá českými památkami na seznamu světového dědictví. Ozápisu na prestižní listinu se přitom v Liberci mluví řadu let, některé strany si ho dokonce daly do volebního programu. „Může to přilákat více návštěvníků,“ vysvětluje liberecký radní Ondřej Červinka.

Návrh na zápis bude zřejmě podávat přímo ministerstvo kultury, myšlenka má podporu jak na radnici, tak na krajském úřadě. Nebude to hned.

„Předpokládám, že by to mohlo být v roce 2007 až 2008,“ dodal Beneš, který sám kandidaturu Ještědu velmi podporuje. Ještěd by tak mohl být zapsán na seznamu světového dědictví dříve, než tu proběhne lyžařský šampionát.

Žádný vysílač ještě v UNESCO není

Jaké má Ještěd vůbec šance dostat se pod ochranná křídla UNESCO? Podle odborníků nejsou vůbec malé. „Musíme například doložit, že je nejlepší stavbou svého druhu na světě,“ vysvětlil Beneš. Samotnou žádost musí schválit také ministerstvo kultury.

Žádný televizní vysílač ještě v seznamu není, dílo architekta Karla Hubáčka je rovněž jediným vysílačem, které dostalo Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.

Ještěd prošel v minulých letech necitlivými úpravami především uvnitř.

„Pokud se má vysílač dostat na seznam UNESCO, tak se musí vrátit do původního stavu, ale zatím jsou hotelové pokoje vybílené - tam si ani nemáte kam položit kufr,“ řekl nedávno pro magazín MF Dnes autor interiérů, architekt Otakar Binar.

Ještěd potřebuje desítky milionů na opravu

Více než třicet let stará stavba není v dobrém stavu, přes třicet let ji nikdo pořádně neopravoval.

Ve špatném stavu jsou například rozvody topení. Špatná je klimatizace či izolace, úplně chybí bezbariérový přístup. „Od roku 2000 jsme do Ještědu investovali zhruba dvacet milionů korun,“ podotkl mluvčí Českých radiokomunikací Pavel Kočiš.

Zápis na seznam národních kulturních památek neznamená pro majitele prakticky žádnou změnu. Stupeň ochrany je prakticky totožný, jen budou spolupracovat s jinými úřady.

Zařazením vysílače mezi kulturní památky musí majitel zajistit jeho opravu tak, aby případným chátráním neohrožoval život nebo zdraví obyvatel. „Toto v případě vysílače Ještěd v žádném případě nehrozí,“ dodal Kočiš.

Ještěd ale není zdaleka v ideálním stavu, potřeboval by desítky milionů korun. „Pro České radiokomunikace by investice do opravy horského hotelu byla ztrátová,“ přiznal Kočiš. „ Společně usilujeme o dotaci na rekonstrukci horského hotelu umístěného v budově vysílače z fondů EU určených na podporu cestovního ruchu,“ dodal.

Radiokomunikace nehodlají ani nijak blokovat snahu o zápis na seznam UNESCO. „Pokud by to znamenalo, že kraj a město získají peníze na rekonstrukci, určitě bychom tuto snahu podpořili,“ dodal Kočiš.

Podle něj je hlavně v zájmu města a kraje, aby se hotel vrátil do původního stavu a stala se z něj ještě větší turistická atrakce.

Autor: JAN SŮRA

Slávu si zaslouží
Když architekt Karel Hubáček sedl v šedesátých letech ke svému pracovnímu stolu a na výkresech začal pod jeho rukama vznikat televizní vysílač s restaurací na Ještědu, asi netušil, že jeho dílo vzbudí takovou pozornost. On sám tvrdí, že o podobu vysílače se z velké části zasloužila jeho mladická nerozvážnost. Buďme za ni vděční. Nebýt Hubáčkovy odvahy, Liberec by možná byl jen obyčejným městem, označovaným sice za nejvíce zkorumpované, jinak by ale ničím jiným nevynikal. Televizní věž Liberec už před lety proslavila, originální dílo ocenili i čtenáři internetového serveru iDnes, když jej nedávno zařadili mezi sedm divů Česka. A stavbu teď vyznamenala také česká vláda, která ji prohlásila národní kulturní památkou. Vysílač má tak otevřené dveře i na seznam památek UNESCO. Co víc si přát? Snad jen to, aby se do restaurace vrátil její původní interiér. Ještěd si to zaslouží.
Autor: JANA ŠRŮTKOVÁ

Stavbu jsem vymyslel z nerozvážnosti
Liberec - Přes třicet let je televizní vysílač a hotel na Ještědu neodmyslitelnou dominantou Liberce a okolí.

Jeho autor, architekt Karel Hubáček, za něj dostal i prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Nechybělo mnoho a na Ještědu by stál jiný vysílač (Návrhy jsou na Ještědu vystaveny). Architekt totiž porušil zadání: televizní věž a restaurace s hotelem, tedy dvě stavby. Hubáček obě spojil v jednu.

„Při jeho projektování jsem vycházel z toho, že dvě budovy, jak Ještěd ve svých pracech navrhovali jiní architekti, jsou naprostým nesmyslem. A vytvořil jsem tohle,“ řekl před časem pro MF DNES Karel Hubáček. „Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného pustit bál,“ dodal tehdy.

Hubáček o kvalitách stříbrné stavby ví. „Je dobrá. Kdybych měl někdy myslet na to, že snad spadne, nevzal bych raději tužku do ruky a nic nekreslil,“ smál se.

Ještěd vynikal i svým interiérem, který navrhl liberecký architekt Otakar Binar. Ten je současnou podobou vnitřku hotelu velmi zklamán. „Což o to, krásná stavba, jako dokončení toho vrchu sedí výborně. Zvenčí je se na co dívat,“ řekl Binar nedávno v rozhovoru pro magazín MF DNES. „Když na Ještěd jedu, pění se mi krev, protože z interiéru nic nezbylo. Je to paskvil.“

Většina toho, co bylo uvnitř, se poztrácela. Binara to mrzí o to víc, že nábytek byl unikátní, vyrobený speciálně pro Ještěd. Jenže pak kdesi záhadně zmizel. Ještěd se stal na počátku devadesátých let obětí divoké privatizace, klid přinesla až jeho koupě Českými radiokomunikacemi. Ještěd sklízí obdiv hlavně v posledních letech. „Dlouho byl poměrně neprávem opomíjen,“ říká náměstkyně primátora Dagmar Helšusová. V březnu roku 1998 ho ministerstvo prohlásilo kulturní památkou roku, v roce 2000 získal titul Stavba století České republiky.

Autor: (štv, js)

Zdroj iDnes.cz